editorial
 z domova
 ze světa
 karty v číslech
 technologie
 bezpečnost
 marketing
 rozhovor
 ze společnosti
 profil země
 card academy
 pci dss
 profil společnosti
 exkluzívně
 podporujeme
 kalendář akcí
 téma
 film
 foto
 názor
 galerie reklamy
 23

 private


Švédsko z pohledu platebních karet

Švédsko, Švédské království - Konungariket Sverige, oproti hornatému Norsku je většinou ploché, s mírně zvlněnou krajinou a horami na západě země. Zaujímá strategickou polohu podél Dánské úžiny spojující Baltické a Severní moře. Získalo nezávislost 6. června 1523, kdy byl Gustav VASA zvolen králem. Švédsko je konstituční monarchií, s ústavou z 1. ledna 1975, s jednokomorovým parlamentem, Riksdag, s 349 poslanci; hlavou státu je od 1973 král Carl XVI Gustaf. Státní svátek 6. června je věnován Dni švédské vlajky (1916) a Dni národa (1983).

Švédsko bylo vojenskou mocností v 17. století (boj o Karlův most v 1648), ale již po dvě století se neangažovalo v žádné válce. Zachovalo si ozbrojenou neutralitu v obou světových válkách. Úspěšný švédský ekonomický model kapitalistického systému se prolínal s významnými prvky sociálního státu až do 90. let 20. stol., kdy vysoká nezaměstnanost a ekonomický pokles v letech 2000-02 a 2009 vyvolal jeho zpochybnění. Daňová disciplina v minulých letech umožnila Švédsku překonat ekonomické výkyvy. Švédsko se připojilo k Evropské unii v 1995, ale veřejnost odmítla zavedení eura v referendu v roce 2003. Právní systém je ovlivněn zvykovým právem; přijímá povinnou jurisdikci Mezinárodního soudu s výhradami.

Švédsko svou rozlohou 450 295 km2 (ČR má pětinovou rozlohu, 78 866 km2) a počtem obyvatelstva
9 059 651 (v ČR 10 212 000 obyv.) patří k velkým státům Evropy (4. pořadí co do rozlohy), s hustotou obyv. 20 obyv/km2 (srov. s UK - 250, ČR - 130, Francie - 111);  přirozený přírůstek obyvatel je 0,158%, tj. 14 300 ročně. Nejníže položeným místem je vysušený záliv jezera Hammarsjon, poblíž Kristianstad -2,4 m; nejvyšší horou je Kebnekaise 2 111 m. Z hlediska ochrany prostředí se Švédsko musí vyrovnávat s kyselými dešti a znečišťováním Severního a Baltického moře.

Švédská ekonomika má četné přírodní zdroje: železnou rudu, měď, olovo, zinek, zlato, stříbro, wolfram, uran, arzén, živec, dřevo, vodní energie. Vlivem míru resp. neutrality po celé 20. stol., Švédsko dosáhlo záviděníhodné životní úrovně ve smíšeném systému vyspělého kapitalismu a sociálního státu. Má vynikající distribuční systém, vnitřní i externí komunikace, zručnou pracovní sílu. Dřevo, vodní energie a železo tvoří zdroje pro ekonomiku zaměřenou na zahraniční obchod. Privátní podniky vytvářejí 90% průmyslové výroby, na čemž se strojírenství podílí 50%. Zemědělství tvoří pouze 1% HDP a zaměstnanosti. Až do r.2008 se Švédsko těšilo trvalému ekonomickému růstu podporovaném rostoucí domácí spotřebou a silným exportem. Růst a silné finance umožnily středo-pravicové vládě implementovat reformní program cílený na zvyšování zaměstnanosti, snižování prvků sociálního státu a zefektivnění úlohy státu v ekonomice. Přes silné finance a dobrou základnu se Švédsko od 3.q 2008 dostalo do recese.

Obyvatelstvo se skládá ze Švédů s minoritami Finů a Samů (Laponci); první generace imigrantů zahrnuje Finy, národnosti z Jugoslávie, Dány, Nory, Řeky a Turky. Ve městech žije 85% obyvatelstva; luteránské náboženství vyznává 87% obyvatel. Pracovní síla čítá 4,93 milionů (54,4% obyv., 2009, v ČR 5,38 mil.), podíl obyv. ve věku 15-64 let je 65,5% (v ČR 71%) z celkového počtu obyvatel, tj. 5,93 mil. V zemědělství pracuje jen 1,1% (v ČR 3,6%), v průmyslu 26,6% (v ČR 40,2%) a ve službách 72% (v ČR 56,2%) obyvatelstva (2009). Očekávaný věk dožití při narození je 80,9 let.

V 2008 dosáhl pokles HDP - 4,6% (ČR - 4,2% ) a také nezaměstnanost vzrostla na 9,3%. Inflace se snížila z 3,5% v 2008 na - 0.5% v 2009. Veřejný dluh dosáhl 43,2% HDP. Počet imigrantů ročně dosahuje 1,66 migrantů/1 000 obyv., tj. 15 000 imigrantů ročně. (odhad 2009)

Z hlediska platebních karet je důležitý rozvoj komunikační infrastruktury (2009), která tvoří nejpokročilejší telefonní síť v Evropě s vysoce vyvinutou infrastrukturou: počet pevných telefonních linek dosáhl 5,3 miliónů (v ČR 2,278 mil., 2008, počet mobilních čísel činí 11 mil. (v ČR 13,78 mil., 2008) s koaxiálními a vícevodičovými kabely pro hlasovou komunikaci a paralelní mikrovlnný radiový reléový systém pro další telefonní kanály.

Počet internetových serverů narostl na 3,886 mil. (v ČR 3,233 mil., 2009) a počet internetových uživatelů dosáhl 8,1 mil. (v ČR 6,03 mil., 2008). Další komunikační infrastruktura již není tak zajímavá z hlediska finančních služeb, jako z pohodlí občanského života: síť železnic dosáhla 11 633 km (v ČR 9 620 km), silnic je 425 300 km, včetně 1 740 km dálnic (v ČR 128 512 km, včetně 657 km dálnic), a délka vodních cest je 2 052 km (v ČR 664 km).

V tabulce je srovnání ekonomik Švédska a Česka.

Srovnání ekonomik, 2009 (odhad)

Švédsko

Česko

HDP (při paritě kupní síly)

333,2 mld. USD
6 120 mld. CZK
231 mld. EUR

256,7 mld. USD
4 615 mld. CZK
178 mld. EUR

Počet obyvatel

9,060 mil.

10,220 mil.

HDP na osobu (při paritě kupní síly, 2009)

36 800 USD
1 071 971 CZK
40 470 EUR

25 100 USD
461 037 CZK
17 421 EUR

Počet pracujících

4,93 mil.

5,38 mil.

Nezaměstnanost

9,3%

9,3%

Míra inflace

-0,5%

1,1%

Bankovní sektor pro obyvatelstvo

Švédský bankovní sektor sestával na konci roku 2008 z celkem 118 bank; z toho 34 bank s omezeným ručením (4 pobočky zahr. bank), 29 poboček zahraničních bank, 53 spořitelen a 2 družstevní banky. V porovnání s rokem 2007 se zvýšila přítomnost zahraničních bank (byly založeny 2 nové dceřiné banky a 4 pobočky patřící zahraničním bankám).

Největší banky (2008)

Banka

Kapitál
(mld. SEK)

Počet poboček

SEB

1 395

174

Swedbank Group

1 341

783

Nordea Bank

1 263

335

Handelsbanken

942

461

Danske Bank*

691

 

DnB NOR Bank*

75

 

Länsförsäkringar Bank

69

110

SkandiaBanken

31

 

Dexia filial*

27

 

GE Money Bank

18

 

Celkem 10 největších

5 851

 

Všechny banky

6 282

 

* Zahraniční pobočky      Zdroj: Švédská národní banka

Švédskému bankovnictví dominují 4 velké komerční banky: SEB (Stockholms Enskilda Bank, zal. 1856), Swedbank (1820), Nordea Bank (1820) a Handelsbanken (1871), které obhospodařují téměř 80% bankovního kapitálu, a 68% z celkem 2000 poboček. Swedbank a Handelsbanken mají největší síť poboček. Zatímco název banky Nordea je jeden z nejnovějších u švédských bank, původ banky má 190letou historii; jedním z prvních klientů byl Hans Christian Andersen. Dnes Nordea zastřešuje na 250 bank.

Vydávání karet ve Švédsku


Hotovost je primárně používána k úhradě malých částek a má největší podíl na platebních transakcích. její podíl však stále klesá s rostoucím podílem platebních karet. V roce 1950 činil podíl hotovosti 10%, v 2008 jen 3,2%.

Ve Švédsku bylo v roce 2006 19,1 miliónů platebních karet;  s podílem 2,5 karty/obyvatele, to činí švédský trh karet čtvrtým největším v západní Evropě. Počet karet mezi lety 2002 - 2006 vzrostl podle indexu CAGR o 4,6%. Během posledních dvou let se počet debetních karet se zvýšil o 22%, počet charge karet trochu poklesl a kreditní karty zaznamenaly růst o 43%. Debetní karty s okamžitým zaúčtováním představovaly 47% podíl ze všech karet, přičemž dominovaly bankovní karty. Charge karty se podílejí téměř 26% a jsou povětšinou používány společnostmi prodávající pohonné hmoty. Kreditní karty vydávanými bankami, soukromými vydavateli a T
&E společnostmi tvoří 27% podíl.

Největší vydavatelé. Swedbank Group, jako největší vydavatel ve Švédsku, vydala 4,1 mil. karet, což jí dává podíl 21% na trhu. Druhá banka Nordea má podíl 11%. Třetí bankou je Ikanobanken s 9% trhu; drtivá většina jejích karet má vlastní značku a generují nízký objem.

Největší vydavatelé karet

Vydavatel

Debetní

Charge

Kreditní

Celkem

Swedbank

3 533 000

67 000

464 000

4 064 000

Nordea Bank

1 500 000

180 000

340

2 020 000

Ikanobanken

 

 

1 650 000

1 650 000

ICA Banken

1 363 000

 

237

1 600 000

SEB

674 000

373 000

498 000

1 546 000

Handelsbanken

873 000

40 000

600 000

1 513 000

Typy karet

VISA zůstává nejsilnějším hráčem; VISA a Electron produkty zaujaly 55% podíl všech mezinárodních karet, i když se tento podíl v letech 2004-2006 snížil o 7 procent. MasterCard zaznamenal siný růst (160%) v kreditních kartách, ale jeho debetní karty navýšily jen o 6%, zatímco celý nárůst VISA byl v sektoru debetních karet.  U obou společností byl zaznamenán pokles charge karet. Maestro karty posílily v letech 2004-2006 o 60% a jsou 3x četnější než VISA Electron. Karty American Express rovnoměrně posilovaly a je jich nyní 5x více než karet Diners Club.

 

 

Využívání karet ve Švédsku

Bankomaty

Ve Švédsku jsou provozovány dvě sítě bankomatů - Minuten a Bankomat. Síť Minuten je vlastněna bankou Swedbank a sdružením 67 nezávislých spořitelen. Swedbanka síť řídí a zpracovává transakce pro své bankomaty. Síť Bankomat je provozována společností CEKAB, která vystupuje jako front-end switch pro bankomaty četných bank, včetně Handelsbanken a Danske Bank, a jako back-end switch pro Nordea Bank a SEB.

Celkem bylo v 2008 ve Švédsku 3 267 bankomatů, a do celkového počtu bankomatů v západní Evropě přispívá pouze 0,9%; s meziročním nárůstem o 4% (tj. 117 ATM). Růst byl zpomalen v 2007 a pokles pokračoval i v 2008, neboť Danske Bank, Handelsbanken, SEB a členové sítě Minuten snížili počet svých bankomatů.


Hustota bankomatů je pouze 361 na milion obyvatel (např. v Dánsku 543, Norsku 492, Česku 338), což Švédsko staví pod průměrnou hustotou 707 v západní Evropě. Z hlediska bankovních poboček činí hustota instalovaných bankomatů v regionu 157 bankomatů na 100 poboček. Z hlediska hustoty bankomatů na geografickou oblast zaujímá Švédsko 3. nejnižší místo v západní Evropě s 11 bankomaty na 1 000 km2 (průměr v celém regionu činí 82 ATM/1 000 km2, v ČR 22). Vysvětlení je zřejmé, Švédsko spolu s Norskem a Finskem jsou nejméně zalidněné státy regionu.


Trh je vysoce koncentrovaný, kdy pět největších provozovatelů vlastní 76% instalací. Největším vlastníkem je Swedbank s 761 ATM, ale Swedbank jako skupina má 1 067 ATM  (v síti Minuten). Většina bankomatů je umístěna ve zdi bankovních poboček. Všechny banky (kromě dvou) dávají přednost takovému řešení a Sparbanken má největší podíl těchto ATM (81%). Jedinou výjimkou je ICA Banken, jejíž bankomaty jsou umístěny v prodejnách obchodů a banka Danske Bank, která upřednostňuje bankomaty mimo pobočky (tyto bankomaty tvoří 93% jejích bankomatů). Takové bankomaty představují 45% ATM ve Švédsku, bankomatů v předsálí poboček je pouze 6% a jen 2% v halách poboček.

Největší provozovatelé bankomatů

Banka

Počet bankomatů

Podíl na trhu

Swedbank

761

23,3%

Nordea bank

643

19,7%

Handelsbanken

413

12,6%

SEB

366

11,2%

Kontakten

301

9,2%

Danske Bank

206

6,3%

Funkčnost bankomatů

Bankomaty patřící bankám Nordea a SEB poskytují informaci o zůstatku na obrazovce a možnost převádět peníze mezi účty. Bankomaty v síti Minuten zobrazují reklamní hlášky a umožňují změnu PINu. Dobíjení mobilu umožňují pouze bankomaty banky SEB. Informaci o směnných kursech nabízí 14% bankomatů, 87% instalovaných ATM má barevnou obrazovku a 78% má hlasový generátor. Švédský trh ATM je jeden z pouze osmi trhů v západní Evropě, kde všechny ATM zpracovávají EMV transakce. Také všechny terminály vyhovují Triple-DES standardu.


Počet transakcí


Celkový počet výběrů hotovosti se v průběhu prvního desetiletí drží na asi 320 mil. výběrů za rok. Průměrný počet výběrů na jednom ATM/měsíc od roku 2004 klesal vlivem stále rostoucího počtu karet na 8 324, což stále staví Švédsko na druhé místo v západní Evropě, hned za Finskem. Objem vybraných peněz dosáhl 275 mld. SEK (26,0 mld. EUR). Průměrně vybíraná částka činí 93 EUR, což je nižší než je průměr regionu (117 EUR).

Podíl mezi dodavateli bankomatů ve Švédsku zůstává během posledních 4 let stabilní. Stále vede společnost Wincor-Nixdorf s 79% tržním podílem a její podíl má stále růstovou tendenci. Podíl NCR se snížil na 20%. Třetí a poslední hráč, BANQIT, má pouze jedno procento.

Pokud se týká hardware a software, 64% bankomatů používá IBM sálové počítače, zbytek je napojen na Hewlett-Packard centrální počítače. Řídící terminálový systém vlastní produkce je využíván na 52% bankomatech; 27% ovládá BASE24, a zbytek je řízen systémy IMS nebo MICOS. Všechny bankomaty používají komunikační internetový protokol TCP/IP. Nejoblíbenější aplikační software je ProTopas, který je nasazen na 71% ATM. Operační systém Windows XP je využíván na všech ATM ve Švédsku, přičemž Windows XP je na 73% a Windows NT na 27%. Monitorování ATM je zajišťováno systémem ProView z 66%, zbytek vlastními systémy, Tivoli nebo MICOS. Švédsko je jednou z pouze pěti zemí západní Evropy, kde je 100% software distribuováno na dálku; preferovaný balíček je ProView s podílem 36%, další řešení využívají CA Unicenter, Microsoft SMS, Tivoli a vlastní programy.


Obchodní místa


Trhu přijímání karet dominuje banka Swedbank Babs, zpracovávající více než 50% počtu transakcí. Objem transakcí je trochu nižší, neboť její obchodníci jsou na trhu s pohonnými hmotami a potravinami, kde je poměrně nižší průměrná transakce. O zbytek trhu se dělí SEB, Nordea a Handelsbank.


Počet a objem transakcí


V posledních několika letech používání karet zaznamenalo silný nárůst. Od roku 1997 do 2008 se počet plateb kartami zvýšil devětkrát, ze 169 mil. na 1 691 mil plateb.  Transakce debetními kartami dosáhly 78% podílu, charge kartami 14% a kreditními kartami 8%. Hodnota těchto plateb se téměř zpětinásobila, ze 124 mld. SEK na 715 mld. SEK (67 mld. EUR). Debetní karty se podílely dvěma třetinami, charge karty 19% a kreditní karty 14%. Průměrná hodnota transakce byla ve Švédsku 44 EUR (1164 CZK), což je čtvrtá nejnižší hodnota v západní Evropě.


Porovnání souhrnných charakteristik švédského a českého kartového trhu podává tabulka.

2008

Švédsko

%

ČR

%

Počet bankovních karet

19 100 000

 

8 931 872

 

Počet plateb/kartu/rok

88

85

20,3

53

Počet výběrů hotov/kartu/rok

16

15

18,2

47

Počet transakcí

 

 

 

 

Počet plateb

1 691 000 000

84

181 228 776

53

Počet výběrů

320 000 000

16

162 688 149

47

Objem transakcí

 

 

 

 

Objem plateb (CZK)

67 000 000 000  EUR

72

210 374 704 629 CZK
7 811 908 824 EUR

25

Objem výběrů (CZK)

26 000 000 000 EUR

28

609 466 253 700 CZK
22 631 498 466 EUR

75

Průměrná platba

44 EUR
1164 CZK

 

1 194 CZK

 

Průměrný výběr

93 EUR
2460 CZK

 

3 500 CZK

 

Můžeme vyhodnotit, že počet plateb na kartu za rok ve Švédsku silně převyšuje počet plateb v Česku, zatímco počet výběrů hotovosti je dvojnásobný. Procentní vyjádření poměru počtu plateb k počtu výběrům tak ve Švédsku činí 84% (v ČR jen 53%). Objem uskutečněných plateb také převyšuje platby v Česku, a to 9x.  

Závěry


Pokud se týče počtu plateb, karty jsou nyní ve Švédsku nejvíce využívaným platebním prostředkem. Platby platebními kartami se na celkovém počtu transakcí (šeky, inkasa, platební příkazy a karty) podílí plnými 60%. V posledních letech se také změnil původní trend využívání karet převážně k výběrům hotovosti; podle statistiky počet plateb u terminálů převyšuje počet výběrů v bankomatech 3x (2008). Již po několik let hodnota transakce u platebního terminálu také převyšuje hodnotu výběru hotovosti z bankomatů. Během let však průměrná částka platby za zboží a služby klesá, během posledních 10 let ze 700,- SEK na 420,- SEK (44 EUR, 1164 CZK), což potvrzuje trend, že Švédové stále více používají kartu jako náhradu za hotovost, což platí zejména pro mladší populaci.

Ohledně požadavků na bezpečnější platby, které se vyhnou hotovosti i jakémukoli typu platebního instrumentu, vývoj vedl k vytvoření předplacené karty. Předplacené karty mohu být interní nebo externí. Interní karty mohou být využívány jen několika málo místech a mohou sloužit buď jako elektronické peněženky nebo jako tradiční charge karta pro jednotlivého vydavatele. Příkladem švédské předplacené karty jen CASHKORTET (bankomatová karta). Jiným příkladem z nedávné doby je Sfbiokort (SF karta do kina) a dárkové karty vydávané některými obchody.

cardmag | ft research | grafy rk l zdroje: rbr london, Norská národní banka, CIA factbook
 

HSB Turning Torso je dekonstruktivistický mrakodrap ve městě Malmö, které leží na jihu Švédska. Postaven byl podle vítězného návrhu španělského architekta Santiago Calatravy. Stavba byla zahájena v létě roku 2001 a dokončena byla v roce 2005. Věž se svými 54 patry dosahuje výšky 190 metrů (623 stop) a po dokončení se stala nejvyšší budovou ve Skandinávii

Budova Turning Torso je na první pohled zajímavá svou dekonstruktivistickou stavbou, která byla inspirovaná plastikou Santiaga Calatravy s názvem Twisting Torso. Díky tomu se budova stala symbolem města Malmö, kterým byl do svého odstranění roku 2002 přístavní jeřáb Kockums Crane. Budova se skládá z devíti nepravidelných pětiúhelníkovitých částí, zatočených po směru hodinových ručiček, ve kterých je vždy 5 pater. Výsledkem zatočení je, že poslední segment budovy je oproti přízemí otočený o devadesát stupňů. Patra rotují kolem vertikálního jádra, které je podporováno vnější železnou armaturou. Dva spodní segmenty slouží jako kancelářské prostory, ve třetím až devátém segmentu budovy se nachází 147 luxusních bytů. Budova Turning Torso je soukromá obytná budova a není přístupná veřejnosti.

cardmag | rk

 nahoru

 


 

 

 

 

 
   
 

Webdesign by P.F.K. Service Praha ©  2008-2010 

 

 

Aktualizováno:
15-04-2010

.