|
Komentář
Jak zabít civilizaci
Pod tímto názvem vyšla loni kniha Benjamina Kurase jako
pokračování série jeho svědectví o hrozícím pádu západní
civilizace („Sekl se Orwell o dvacet let ?“, „Jako psa ke
kandelábru“ a „Evropa snů a skutečností“). Podle autora
tato hrozba od r. 2010 nabírá většího tempa a síly, a obává
se, že se v Evropě schyluje k politické, kulturní, duchovní
a fyzické katastrofě.
I když s některými velmi konzervativními názory autora
nemusí každý souhlasit, nelze mu upřít obsáhlou faktografii
(podepřenou důkladnou bibliografií), ze které jeho vývody
vycházejí. Kniha v celkem jedenatřiceti kapitolách shrnuje
hlavní etapy vývoje západní, na kořenech řecko-hebrejských
vyrostlé civilizace a rovněž vývoj konkurenční civilizace
islámské. Popisuje prostředky, jakými islám infiltruje
západní země a reprodukuje statistiky a demografické odhady,
kdy se v jednotlivých evropských zemích stanou původní
obyvatelé etnickými menšinami.
Je to zajímavé čtení ze kterého jde mráz po zádech. Zvláště
mne zaujala kapitola 20.
„Novinky z Eurábie“, zabývající se veřejnosti
málo známým evropským projektem „Euro- Mediterranean
Partnership“ (též „barcelonský
proces“ či „Unie
pro Středomoří“). Za zády veřejnosti je
byrokracií EU připravován a řízen již 15 let, jeho součástí
je stále se zrychlující migrace muslimů, jejichž počet se
v EU v r. 2010 odhadoval na 30 milionů legálních a
neodhadnutelný počet nelegálních. Eurostat odhaduje počet
imigrantů potřebných na vyrovnání demografického úbytku v
celé Evropě na 56 milionů mezi roky 2010 až 2050. Přitom
v řadě evropských zemí už islámská imigrace přestala být
ekonomickým přínosem a stala se zátěží, když nezaměstnanost
v imigrantských komunitách překročila míru nezaměstnanosti
domorodců.
Z oficiálních internetových dokumentů EU vyplývá, že tzv.
„Euro-Med“ projekt směřuje k vytváření nové „Velké Evropy“
zahrnující vedle evropské sedmadvacítky i šestnáct
severoafrických a blízkovýchodních zemí. Základem projektu
je „Euro-Mediterranean
Declaration“ z barcelonské konference r. 1995,
podepsaná všemi tehdejšími státy EU plus Maroko, Alžírsko,
Tunisko, Egypt, Jordánsko, Palestinská správa, Sýrie,
Libanon, Turecko a Izrael. Lisabonskou smlouvou její
platnost přešla automaticky i na nové členy EU. Deklarace se
zavazuje zavést od r. 2010 politické partnerství, kulturní
partnerství, volný obchod, ekonomickou integraci, volný
pohyb osob a zvýšený rozpočet finanční pomoci partnerským
islámským zemím.
Na základě Barcelonské deklarace postupně vznikly desítky
specifických institucí a projektů (většinou financovaných
z rozpočtu EU). Jednou z nejaktivnějších je vzdělávací
nadace Anna Lindh Foundation, kterou v r. 2005 společně
založily Arabská liga, EU a UNESCO. Její kulturní politikou
je „mezikulturní porozumění“, např. „školit učitele aby
jejich učení bylo multikulturní“, „ovlivňovat školní osnovy
aby se staly multikulturní přepracováním učenic a pomůcek“
atd. K tomu EU uzavřela smlouvu o spolupráci s islámskou
vzdělávací společností ISESCO, jejímž vyhlášeným programem
je šířit islámské myšlení a životní styl v celém světě.
Žádná reciproční propagace křesťanské kultury v islámských
zemích ze zdrojů EU ovšem neprobíhá, jde o tažení
jednosměrné. V následující kapitole „Křesťané v islámu“ se
dochází naopak k závěru, že „islámský svět je už půl století
judenrein, teď následuje fáze christenrein“
I když vývoj vztahů islámských imigračních komunit a
„domorodců“ v západoevropských zemích vedl k řadě prohlášení
o „selhání multikulturalismu“, celý proces infiltrace
nezadržitelně pokračuje. U nás se zatím tváříme že se nic
neděje, jenže zrušení vízové povinnosti Srbsku, Černé Hoře,
Makedonii a od 1.1.2011 i Bosně a Albánii otevřelo pěti
milionům jejich muslimů celý Schengenský prostor. „Vize
džidhádských demonstrací po vzoru Londýna, Paříže či
Rotterdamu i na Václavském náměstí už není zdaleka takovou
fantasmagorií, jak by se ještě na Silvestra 2010 zdálo“
uzavírá pan Kuras tuto kapitolu.
I když nemusíme s autorem sdílet všechny jeho závěry a
obavy, obsahuje kniha tolik závažných a znepokojujících
informací, že lze opravdu doporučit investovat mírný obnos a
věnovat trochu času na její přečtení.
cardmag |
milan zátka
|
