2012

10.05.2012

Soutěžte s MasterCard a filmem Líbáš jako ďábel o předplacené PayPass karty   ....  více


13.03.2012

Sdružení pro bankovní karty (SBK) vydává tiskovou zprávu k výskytu skimmingu na bankomatech v ČR.  .... více

Archiv aktualit

 

 editorial
 z domova
 ze světa
 karty v číslech
 technologie
 marketing
 rozhovor komentář
 profil země
 card academy
 exkluzívně
 cardawards
 ze slovenska
 kalendář akcí
 life
 23
 


 

 


 

Komentář

Jak zabít civilizaci

Pod tímto názvem vyšla loni kniha Benjamina Kurase jako pokračování  série jeho svědectví  o hrozícím pádu západní civilizace („Sekl se Orwell o dvacet let ?“, „Jako psa ke kandelábru“ a „Evropa snů a skutečností“).  Podle autora tato hrozba od r. 2010 nabírá většího tempa  a síly, a obává se, že se v Evropě schyluje k politické, kulturní, duchovní a fyzické katastrofě.


I když s některými velmi  konzervativními názory autora nemusí každý souhlasit,  nelze mu upřít obsáhlou faktografii (podepřenou důkladnou bibliografií), ze které jeho vývody vycházejí.  Kniha v celkem jedenatřiceti  kapitolách shrnuje hlavní etapy vývoje západní, na kořenech řecko-hebrejských vyrostlé civilizace a rovněž vývoj konkurenční civilizace islámské. Popisuje prostředky, jakými islám infiltruje západní země a reprodukuje statistiky a demografické odhady, kdy se v jednotlivých evropských zemích stanou původní obyvatelé etnickými menšinami.

Je to zajímavé čtení ze kterého jde mráz po zádech.  Zvláště mne zaujala kapitola 20. „Novinky z Eurábie“, zabývající se veřejnosti málo známým evropským projektem „Euro- Mediterranean Partnership“ (též „barcelonský proces“  či „Unie pro Středomoří“).  Za zády veřejnosti  je byrokracií EU připravován a řízen již 15 let, jeho součástí je stále se zrychlující migrace muslimů, jejichž počet se v EU v r. 2010 odhadoval na 30 milionů legálních a neodhadnutelný počet nelegálních.  Eurostat odhaduje počet imigrantů potřebných na vyrovnání  demografického úbytku v celé Evropě na 56 milionů mezi roky 2010 až 2050. Přitom v řadě evropských zemí už islámská imigrace přestala být ekonomickým přínosem a stala se zátěží, když nezaměstnanost v imigrantských komunitách překročila míru nezaměstnanosti domorodců.

Z oficiálních internetových dokumentů EU vyplývá, že tzv. „Euro-Med“  projekt směřuje k vytváření nové „Velké Evropy“ zahrnující vedle evropské sedmadvacítky i šestnáct severoafrických a blízkovýchodních zemí.  Základem projektu je „Euro-Mediterranean Declaration“  z barcelonské konference r. 1995, podepsaná všemi tehdejšími státy EU plus Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Jordánsko, Palestinská správa, Sýrie, Libanon, Turecko a Izrael. Lisabonskou smlouvou její platnost přešla automaticky i na nové členy EU. Deklarace se zavazuje zavést od r. 2010 politické partnerství, kulturní partnerství, volný obchod, ekonomickou integraci, volný pohyb osob a zvýšený rozpočet finanční pomoci partnerským islámským zemím.

Na základě Barcelonské deklarace postupně vznikly desítky specifických institucí a projektů (většinou financovaných z rozpočtu EU). Jednou z nejaktivnějších je vzdělávací nadace Anna Lindh Foundation, kterou v r. 2005 společně založily Arabská liga, EU a UNESCO.  Její kulturní politikou je „mezikulturní porozumění“, např. „školit učitele aby jejich učení bylo multikulturní“, „ovlivňovat školní osnovy aby se staly multikulturní přepracováním učenic a pomůcek“ atd. K tomu EU uzavřela smlouvu o spolupráci s islámskou vzdělávací společností ISESCO, jejímž vyhlášeným programem je šířit islámské myšlení a životní styl v celém světě.  Žádná reciproční propagace křesťanské kultury v islámských zemích ze zdrojů  EU ovšem neprobíhá, jde o tažení jednosměrné.  V následující kapitole  „Křesťané v islámu“ se dochází naopak k závěru, že „islámský svět je už půl století judenrein, teď následuje fáze christenrein

I když  vývoj vztahů islámských imigračních komunit a „domorodců“ v západoevropských zemích vedl k řadě prohlášení o „selhání multikulturalismu“, celý proces infiltrace nezadržitelně pokračuje.  U nás se zatím tváříme že se nic neděje, jenže zrušení  vízové povinnosti Srbsku, Černé Hoře, Makedonii a od 1.1.2011 i Bosně a Albánii otevřelo  pěti milionům jejich   muslimů celý Schengenský prostor.  „Vize  džidhádských demonstrací po vzoru Londýna, Paříže či Rotterdamu i na Václavském náměstí  už není zdaleka takovou fantasmagorií, jak by se ještě na Silvestra 2010 zdálo“ uzavírá pan Kuras tuto kapitolu.

I když nemusíme s autorem sdílet všechny jeho závěry a obavy, obsahuje kniha tolik závažných a znepokojujících informací, že lze opravdu doporučit investovat mírný obnos a věnovat trochu času na její přečtení.


card
mag
| milan zátka

 
 
 
 
 
 
 

Webdesign by P.F.K. Service Praha ©  2008-2012

 

 

Aktualizováno:
14-5-2012

.