Slovensko z pohledu
platebních karet
Slovenská republika svou rozlohou 49 035 km² a
počtem obyvatelstva 5 440 078 patří k malým
státům; je 111.
státem na světě co do
rozlohy, počtem obyvatelstva je 88., s hustotou
103 obyvatel/km² (srov. s ČR - 130, Polsko -
123, Maďarsko - 107). Hlavní město: Bratislava,
455 380 obyv.
Země bez přístupu k moři, skalnatá a
hornatá, pohoří Tater je protkáno četnými jezery
a údolími. Nejníže položeným místem je řeka
Bodrok 94 m, nejvyšší horou Gerlachovský Štít 2
655 m. Státním zřízením je parlamentní
republikou. Den nezávislosti - 1. ledna 1992.
Státní svátek - Den ústavy, 1. září (1992).
Prezidentem je Ivan Gašparovič.
Kořeny Slovenska můžeme vysledovat až do 9.
stol. k Velké Moravě. Následně se Slováci stali
součástí Maďarského království, kde setrvali po
dalších 1000 let. Vytvoření duální
Rakousko-Uherské monarchie v 1867, s politikou
jazykového a politického útlaku, vedlo
k posílení slovenského nacionalismu a pěstování
kulturních styků s blízkými Čechy, kterým také
vládli Rakušané. Po zániku rakouského imperia po
skončení 1. světové války se Slováci spojili
s Čechy a vytvořili Československo.
V 19. století začalo, podobně jako v jiných
zemích Evropy, národní obrození, během kterého
se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém
křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho
národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za
samostatnost a vznik Československa. V období
druhé světové války na území Slovenska existoval
Slovenský stát, který byl satelitem nacistického
Německa a zanikl s koncem 2. světové války. Po
chaosu vyvolaném 2. světovou válkou se
Československo stalo komunistickým státem
v rámci Východní Evropy dominované Sovětským
svazem. Vliv Sovětů se zhroutil po roce 1989 a
Československo se opět stalo svobodným. Slováci
a Češi se dohodli na klidném odloučení a od 1.
ledna 1993 mají Slováci svůj plně samostatný
stát od 1. ledna 1993. Slovensko se připojilo
k alianci NATO a Evropské unii na jaře 2004.
Od vytvoření samostatného státu v r. 1993
provedlo Slovensko mnoho významných ekonomických
reforem. Reformy daní, zdravotnictví,
důchodového pojištění a sociální reformy pomohly
Slovensku upevnit rozpočet a umožnit přistoupení
ke společné euro měně k 1. lednu 2009. Hlavní
privatizace byly téměř ukončeny, bankovní sektor
je téměř celý v zahraničních rukou a vláda
napomohla pobídkami k nastartování zahraničních
investic. Ekonomický růst Slovenska v letech
2001 - 2008 předčil očekávání navzdory
evropskému zpomalení. Nezaměstnanost poklesla z
nepřijatelné úrovně 18% v letech 2003-04 na
7,7% v roce 2008. Na hospodářském růstu se přímé
zahraniční investice podílely až do roku 2008.
Největší výhodou Slovenska pro zahraniční
investory jsou levná a odborná pracovní síla,
nízké daně, rovná daň 19% z příjmu společností i
fyzických osob, žádné daně z dividend, relativně
liberální zákoník práce a příznivá geografická
poloha. Zejména byly významné zahraniční
investice do automobilového a elektronického
odvětví. K udržení stabilního prostředí pro
investory doporučila Evropská banka pro
rekonstrukci a rozvoj slovenské vládě, aby se
zdržela zásahům do důležitých sektorů ekonomiky.
Nicméně přístup Bratislavy ke snížení
ekonomického zpomalení zahrnoval i podstatné
vládní intervence a znárodňování strategických
společností. Vláda premiérky Radičové, u moci od
července 2010 (a v demisi od listopadu 2011)
povolila mírný nárůst deficitu na 7,9% HDP v r.
2010. HDP poklesl téměř o 5% v r. 2009, než se
dostal zpět na růst o 4%. Nezaměstnanost
přesáhla 12% v 2010, když globální recese
dopadla na četné segmenty ekonomiky. Bohaté
přírodní zdroje zahrnují hnědé uhlí, drobné
zásoby železné rudy, mědi a manganové rudy, soli
a půdy.
Pracovní síla čítá 2,707 milionů,
(50% obyv. v 2010,
v ČR 5,38 mil.), podíl obyv. ve věku
15-64 let je
71,6% (v ČR též
71%) z celkového počtu obyvatel, tj. 3,89
mil.
V zemědělství pracuje 3,5%, (v ČR
38,3%), v průmyslu 27% (v ČR 59,5%)
a ve službách 70%
(v ČR 38,3%) obyvatelstva (2009).
Nezaměstnanost vzrostla v roce 2010 na 12,5%.
Počet obyvatel pod hranicí chudoby činí 21%
(2002). Míra inflace (ve spotřebitelských
cenách) dosáhla 1% (2010). Míra migrace (2011)
je 0,29 migrantů/1000 obyv. (Česko 0,97
migrantů/1000 obyv.), tj. přírůstek 1 578 obyv.
ročně (v ČR přírůstek 9 885). Podíl obyvatel
žijící ve městech: 55%. Výdaje na vzdělání činí
3,6% HDP (2007) (v ČR 4,4%, 2008).
Růst ekonomiky v r. 2010 byl 4%.
Veřejný dluh činil 41% HDP.
Obyvatelstvo je poměrně homogenní: Slováci
85,8%, Maďaři 9,7%, Romové 1,7%,
Rusíni/Ukrajinci 1%.
Náboženství: římskokatolické 69%,
protestantské 10,8%, jiné nebo neuvedeno 3,2%,
bez vyznání 13% (sčítání lidu 2001).
Z hlediska platebních karet je důležitý
rozvoj komunikační infrastruktury (r.2010).
Slovensko má moderní telekomunikační
systém, který v posledních letech silně
expanduje růstem mobilních služeb. Analogový
systém je nahrazován digitálním a je posilován
optickými kabely. Počet pevných telefonních
linek dosáhl 1,099 mil. (v ČR 2,198 mil.)
s hustotou 20 linek na 100 obyv., počet
mobilních čísel 5,925 miliónů (v ČR 14,331 mil.)
s hustotou 109 mobilů na 100 obyv.
Počet internetových serverů (2010) dosáhl
počtu 1,133 mil. (v ČR 3,494 mil.) a počet
internetových uživatelů činí 4,063 mil. (v ČR
6,681 mil., 2009). Další komunikační
infrastruktura již není tak zajímavá z hlediska
finančních služeb, jako z hlediska komfortu
občanského života: síť železnic vzhledem
k rozloze není rozsáhlá, jen: 3.622 km (v ČR
9.632 km), síť
silnic dosáhla 43.761 km, včetně 384 dálnic (v
ČR 128.719 km, včetně 729 km dálnic), a délka
vodních cest je 172 km (v ČR 664 km).
V tabulce srovnání ekonomik Slovenska České
republiky.
Srovnání ekonomik, 2010 |
Slovensko |
Česko |
HDP |
120,2 mld. USD |
261,3 mld. USD |
- |
4 993,7 mld. CZK |
159,2 mld. EUR |
199,3 mld. EUR |
Počet obyvatel |
5,44 mil. |
10,190 mil. |
HDP na osobu
(při paritě kupní síly, 2005) |
22 000 USD |
25 600 USD |
- |
489 241 CZK |
29 139,1 EUR |
19 522 EUR |
Počet pracujících |
2,707 mil |
5,415 mil. |
Míra inflace |
1,00% |
1,50% |
Nezaměstnanost |
12,50% |
9,00% |
Bankovní systém
Oblast platebních karet je částečně
integrovaná do platformy společné spolupráce
v nekonkurenčních oblastech odvětví karet ve
„Združenie pre bankové karty Slovenskej
republiky“ (ve zkratce "ZBK"), které je
zájmovým sdružením právnických osob s
celoslovenskou působností. Sdružení vzniklo
v roce 1993 a v současnosti má 15 řádných
členů. Hlavním cílem ZBK je vytváření
podmínek pro využívání bankovních karet v
mezibankovním platebním styku v Slovenské
republice a vytvoření, podpora a rozvoj
společné sítě bankomatů a obchodníků tak,
aby ji mohli využívat všichni držitelé
bankovních platebních karet.
Členské banky ZBK nabízejí vlastní karty vydávané v spolupráci se společností
MasterCard Europe (karty s označením
Maestro, MasterCard, MasterCard Electronic),
společností Visa Europe (karty s označením
VISA, VISA Electron) pro domácí a
mezinárodní použití. Ve spolupráci se
společností Diners Club, American Express a
JCB zabezpečují přijímání platebních karet s
těmito logy v síti svých bankomatů a/anebo
obchodníků.
Vytvoření společné sítě bankomatů a společné
sítě obchodníků
umožnilo všem držitelům bankovních
platebních karet všech členských bank ZBK
uskutečňovat výběry hotovostí z bankomatů v
kterémkoli bankomatu a uskutečňovat platby v
síti obchodů a služeb na území Slovenské
republiky. Všechny bankomaty připojené do
společné sítě i obchodní místa jsou označená
logem ZBK.
Vybudování společné sítě obchodníků
přijímajících ve svých zařízeních platby za
zboží a služby prostřednictvím bankovních
platebních karet přispívá k rozvoji
bezhotovostního platebního styku. Umožňuje
všem držitelům bankovních platebních karet,
provádět platby v síti obchodů a služeb (tj.
hotely, obchody, obchodní domy,
supermarkety, čerpací stanice, cestovní
kanceláře, kasina, restaurace, atd..) v
kterémkoli obchodním místě na území SR
akceptujícím platební karty. Tato obchodní
místa jsou označena logem ZBK.
Na Slovensku dále působí několik bank (např.
Slovenská sporitelňa, Tatra Banka, Volksbank,
VUB), které nejsou členy ZBK a na trhu
působí zcela samostatně.
Vydávání karet v SR
Na trh bankovních karet vstoupilo celkem 14
bank. Kromě toho se vydáváním karet zabývá
řada nebankovních subjektů, které vydávají
karty úvěrové.
Název banky |
Členství v ZBK |
Splacený kapitál |
Založena |
Slovenská sporiteľna |
- |
212 000 000 EUR |
04.07.1995 |
UniCredit Bank Slovakia |
√ |
235 492 694 EUR |
01.04.2007 |
Československá obchodná banka
|
√ |
248 004 000 EUR |
30.01.2009 |
Privatbanka |
√ |
25 120 648 EUR |
01.11.2005 |
VOLKSBANK Slovensko, a.s. |
- |
33 207 164 EUR |
01.11.2007 |
Všeobecná úverová banka |
- |
430 819 063 EUR |
25.03.1992 |
Tatra banka |
- |
64 326 228 EUR |
18.03.2003 |
Dexia banka Slovensko |
√ |
64 906 082 EUR |
01.10.2003 |
OTP Banka Slovensko |
√ |
68 488 401 EUR |
15.07.2002 |
Poštová banka |
√ |
82 702 258 EUR |
31.12.1992 |
COMMERZBANK Aktiengesellschaft |
- |
pob. zahraničnej banky |
24.09.2003 |
BRE Bank SA |
- |
pob.zahr. banky mBank |
02.02.2008 |
Citibank Europe plc |
√ |
pob. zahraničnej banky |
01.01.2009 |
Komerční banka |
√ |
pob. zahraničnej banky |
01.01.2011 |
Nebankovní subjekty |
Členství v ZBK |
Splacený kapitál |
Založen |
Diners Club CS, s.r.o. |
√ |
235 492 694 EUR |
30.11.1998 |
PRINTEC SLOVAKIA, spol. s r.o. |
√ |
64 326 228 EUR |
31.10.1996 |
First Data Slovakia, a.s. |
√ |
4 906 061 EUR |
19.05.1994 |
AXASOFT, a. s. |
√ |
2 976 943 EUR |
19.12.1991 |
Euronet Services Slovakia, s.r.o. |
√ |
2 602 868 EUR |
21.02.2003 |
Logomotion, s.r.o. |
√ |
365 134 EUR |
11.03.1994 |
WINCOR NIXDORF s.r.o. |
√ |
248 955 EUR |
19.09.2000 |
Nástup a obliba bankovních karet na Slovensku je
podobná jako v České republice, což dokládal
přehled růstu počtu karet v letech 2000 - 2006,
viz statistika v cardmag#2.2007. Tehdy začaly
být vydávány karty domácí i mezinárodní, a
debetní, kreditní i charge karty. Stav rozvoje a
různé aspekty karet v SR přibližují následující
tabulky a grafy. Statistické údaje dále uváděné
vypovídají pouze o subjektech sdružených v ZBK,
ostatní subjekty svoji statistiku nezveřejňují.
Vývoj počtu vydaných platebních karet v SR 2008
- 2010
ZBK |
2008 |
2009 |
30.6.2010 |
Vydané karty |
|
|
|
- debetní karty |
3 913 009 |
3 998 137 |
4 127 129 |
- kreditní karty |
1 340 790 |
1 082 008 |
907 970 |
Počet karet celkem |
5 253 799 |
5 080 145 |
5 035 099 |
V prvním pololetí 2010 bylo ve Slovenské
republice vydáno z celkového počtu karet 18%
kreditních (v ČR to tehdy bylo 23%).
Počet karet na jednoho obyvatele
Parametr, umožňující srovnávat rozvinutost
kartového trhu a oblibu karet u spotřebitelů, je
počet platebních karet na obyvatele, příp. na
obyvatele ve věkové kategorii 15 - 64 let.
Z tabulky "Počet karet na obyvatele" vyplývá, že
v obou kategoriích obyvatel vzrostl počet karet
na Slovensku cca 3x za posledních 10 let; v
současnosti počet karet na obyvatele v České i
Slovenské republice dosáhl shodného stupně.
|
SR |
ČR |
|
2000 |
2010 |
2010 |
Počet karet na obyvatele |
0,32 |
0,92 |
0,92 |
Počet karet na obyvatele ve věku 15 - 64
let |
0,44 |
1,29 |
1,29 |
Bankomaty
Bankomaty patří neodmyslitelně ke službám, které
banky svým klientům poskytují. Podle posledních
údajů z roku 2007 bylo na Slovensku 11 bank,
které vybudovaly bankomatové sítě. Po prvních
bankomatech Slovenské spořitelny také ostatní
instituce zaváděly svoje sítě bankomatů.
Název banky |
Počet bankomatů (2007) |
Slovenská sporiteľna |
521 |
Všeobecná úverová banka |
461 |
Tatra banka |
259 |
Československá obchodná banka
|
113 |
OTP Banka Slovensko |
110 |
UniCredit Banka |
84 |
Istrobanka |
79 |
Dexia banka Slovensko |
64 |
Ľudová banka |
63 |
Poštová banka |
56 |
HVB Bank Slovakia |
54 |
Celkem |
1864 |
Celkový počet bankomatů dle současné statisky
pro banky sdružené v ZBK ukazuje významný rozvoj
v počtech bankomatů za poslední 3 roky, s
nárůstem o 125%.
ZBK |
2008 |
2009 |
30.6.2010 |
Počet bankomatů |
2 266 |
2 310 |
2 330 |
Počet výběrů |
51 773 175 |
89 514 926 |
42 170 933 |
Objem výběrů (SKK, EUR) |
171 536 281 000 SKK |
9 983 025 465 EUR |
4 892 298 835 EUR |
Ze srovnání, kolik obyvatel připadá na jeden instalovaný
bankomat, vyplývá, že na Slovensku je hustota
bankomatů o něco větší než v Česku: na jeden
slovenský bankomat připadá jen 2 334 obyvatel,
v Česku 2 637 obyvatel (2010). Geografické
pokrytí je v obou republikách prakticky stejné,
na Slovensku připadá na 1 km2 47,5
bankomatů a v ČR 49.
Obchodní místa
Vysoký počet bank vedl i na Slovensku k silné
konkurenci, a počet terminálů se za čtyři roky
téměř zdvojnásobil.
Obchodníci |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
1. pol. 2010 |
Počet terminálů |
19 051 |
n/a |
31 722 |
35 478 |
36 279 |
Ze srovnání, kolik obyvatel připadá na jeden
platební terminál, vychází lépe Slovenská
republika. Na Slovensku připadá jeden POS
terminál na 150 obyvatel, a v ČR na 177 obyv.
(2010). Obrázek o stávající kartovém trhu
Slovenska podávají statistiky, v tabulce
porovnání s kartovýcm trhem v ČR.
Obchodníci |
2008 |
2009 |
1. pol. 2010 |
Počet plateb |
35 090 327 |
84 275 664 |
47 610 634 |
Objem plateb |
46 299 534 211 SKK |
3 134 575 081 EUR |
1 648 384 872 EUR |
Tabulka: Porovnání souhrnných charakteristik
slovenského a českého kartového trhu
2009 |
SR |
% |
ČR |
% |
Počet bankovních karet |
8 477 000 |
|
9 054 308 |
|
Počet výběrů /kartu/rok |
5 |
47% |
18,4 |
45% |
Počet plateb hotov/kartu/rok |
5,6 |
53% |
22,4 |
55% |
Počet transakcí |
|
|
|
|
Počet výběrů |
89 514 926 |
51,5% |
166 703 439 |
45% |
Počet plateb |
84 275 664 |
48,5% |
203 033 195 |
55% |
Objem transakcí |
|
|
|
|
Objem výběrů |
9 983 025 465 EUR |
76% |
610 956 300 856 CZK
23 085 444 959 EUR |
75% |
Objem plateb |
1 648 384 872 EUR |
24% |
211 215 404 462 CZK
7 980 933 476 EUR |
25% |
Průměrný výběr |
111 EUR |
|
3 664 CZK
138 EUR |
|
Průměrná platba |
37 EUR |
|
1 040 CZK
39 EUR |
|
Akceptace karet |
1. pol. 2010 |
Počet bankomatů |
2 330 |
3 741 |
Počet platebních terminálů
|
36 279 |
57 457 |
Výše průměrné platby v polovině roku 2010 činila
37 EUR, což odpovídá ochotě držitelů karet
používat karty i pro běžné nákupy, a tato
zkušenost ze stejného období odpovídá situaci
v Česku, kde průměrná platba byla 39 EUR, tj. 1
040 Kč v ČR.
Porovnání poměru bezhotovostních plateb k
výběrům hotovosti vede k závěru, že v polovině
roku 2010 činil podíl počtu bezhotovostních
plateb na všech transakcí 24% (v ČR - 25%).
Z tohoto hlediska lze usuzovat na shodné
chování držitelů karet v obou zemích.
cardmag
|
františek tomášek
(s využitím ZBK, CIA factbook, NBS)