PROFIL ZEMĚ - Česká republika

 

 

Česká republika svou rozlohou 78 866 km2 a počtem obyvatelstva 10,235 mil. patří k malým státům, s hustotou obyv. 130 obyv/km2 (srv. s UK - 250, Francie - 111 obyv/km2);  přirozený přírůstek na 1000 obyvatel je však záporný: činí -0,6 obyvatele.  Nejníže položeným místem je odtok řeky Labe (115 m), nejvyšší horou je Sněžka (1,602 m), a střední nadmořská výška České republiky je 430 m.

Pracovní síla čítá 5,31 miliónů (52 % obyv., 2006), podíl obyv. ve věku 15-64 let je 71,2 % z celkového počtu obyvatel. V zemědělství pracuje 4,1%, v průmyslu 37,6% a ve službách 58,3% obyvatelstva (2003). Počet imigrantů ročně dosahuje 10 000.

 

Růst v posledních letech byl podporován exportem do EU (hl. Německo) a výnosností zahraničních a domácích investic. Domácí poptávka hraje významnou roli a je tažena snižujícími se úroky a zvyšující se dostupností kreditních karet a hypoték. Vstup do EU dává podnět ke strukturálním reformám, které problémy na vládní úrovni stále odsouvají. Rozpočtový dluh je okolo 4%. Nezaměstnanost činí 7,7 % a inflace 2,5 % (12/2006). Dluh veřejných financí dosáhl na hranici 30% HDP (2006 odhad). Exportní partneři: Německo 33,5%, Slovensko 8,7%, Rakousko 5,5%, Polsko 5,5%, Francie 5,3%, Spojené Království 4,6%, Itálie 4,3%. Partneři v dovozu: Německo 30%, Rusko 5,7%, Slovensko 5,4%, Čína 5,1%, Polsko 5%, Itálie 4,8%, Francie 4,5%, Nizozemsko 4% (2005).

 

Z hlediska platebních karet je důležitý rozvoj komunikační infrastruktury: počet pevných telefonních linek dosáhl:  3 217 300 (2005), počet mobilních čísel: 11 776 000 (2005). Telefonní systém byl privatizován poměrně pozdě (2005), ale probíhá modernizace sítě a zkvalitňování služeb; zejména v dynamickém nárůstu mobilních telefonů. 86 % ústředen je nyní digitálních, k dosavadnímu dvojlinkovému rozvodu byla přidána aplikace ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) pro využití internetu a dalších digitálních signálů; roste počet dálkových optických kabelů a mikrovlnných radiových spojení.
Počet internetových serverů narostl na 1 267 265 (2006) a počet internetových uživatelů na 5.1 miliónů, s podílem domácností připojených na internet 19 % (2005), přičemž počet domácností s počítačem bylo 40%. Další komunikační infrastruktura již není tak zajímavá z hlediska finančních služeb, jako z pohodlí občanského života: síť železnic dosáhla 9 572 km, silnic je 127 747 km  (včetně 564 km dálnic, 2004) a vodních cest  664 km.

Státní svátek vzniku republiky, stále méně uznávaný stále rostoucí částí obyvatelstva, připadá na 28. října.

 

V tabulce srovnání ekonomik porovnávám s naposledy rozebíraným státem Spojené Království a se Slovenskem.

 

Srovnání ekonomik, 2007

Česko

Spojené Království

Slovensko

HDP

249,1 mld. USD

4 503 mld. CZK

170 mld. EUR

2 147 mld. USD

38 813 mld. CZK

1 458 mld. EUR

107,6 mld. SKK

1 945 mld. SKK

73 mld. EUR

Počet obyvatel

10,228 mil

60,772 mil.

5,447 mil.

HDP na osobu (při paritě kupní síly, 2005)

24 400 USD

441 103 CZK

16 570 EUR

35 300 USD

638 153 CZK

24 000 EUR

19 800 USD

357 944 SKK

13 446 EUR

Počet pracujících

5,35 mil.

30,71 mil.

2,66 mil.

Míra inflace

2,6 %

2,4 %

2,7 %

Nezaměstnanost

6,6 %

5,4 %

8,6 %

 

Historie

 

Po informacích o kartách v zahraničí obrátíme pozornost na oblast karet v České republice. Podrobnou historii o rozvoji karet v ČR lze nalézt v článcích o Historii SBK, nicméně připomeneme několik památných dat.

 

1988     první plastová karta v České socialistické federativní republice - Živnostenská banka, n.p. vydává dispoziční kartu k Tuzexovým účtům, vedených v "bonech"

1989     Česká státní spořitelna a Slovenská štátná sporitelna vydávají spořitelní kartu k výběru z bankomatu

1989     první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech vydává Česká státní spořitelna v Praze

1990     první mezinárodní kartu v České republice pod známkou VISA vydává Živnostenská banka, n.p.

1991     první mezinárodní kartu v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard vydává Komerční banka

1991     6.2. ustaveno Mezibankovní sdružení pro platební karty, předchůdce Sdružení pro bankovní karty, které přispělo k překonání přílišné soupeřivosti mezi bankami na poli karet, přinejmenším zahájením spolupráce na boji proti zneužívání karet a vytvořením. pracovních skupin se specializovaným oddělením police. Zakládající banky bylo 7: Agrobanka, Investiční banka, I.S.C. Muzo, Komerční banka, Poštovní banka, Tatra banka, a Všeobecná úverova banka)

1991     založení společnosti American Express, s. r.o., (28.února), zastoupení Diners Club Austria

1991     první VISA Business karty vydané ve střední Evropě Živnostenskou bankou

1992     zaváděny první bankomaty napojené na mezinárodní síť Eurocard/MasterCard (19.2.1992) a VISA/Plus

1992     první autorizační terminál (Živnostenská banka) k prevenci podvodů

1992     2. pol.: Česká státní spořitelna otevřela síť 7 ks bankomatů

1992     léto: změna názvu MSPK na Sdružení pro bankovní karty (SBK)

1993     první platební terminály (Komerční banka)

1994     Česká spořitelna vstupuje do SBK; ČSOB a Komerční banka vstupují do Asociace VISA a stávají se prvními "duálními" bankami

1995     první VISA GOLD karta v ČR vydaná Živnostenskou bankou, a.s.

1998     červenec: karty Maestro - Česká spořitelna zapojila své bankomaty do sítě Europay/MasterCard a začala vydávat katy Maestro a privátní karty Variant začala vyměňovat za domácí karty Eurocard/MasterCard

1998     založení společnosti Diners Club Czech, s.r.o., (26.října)

1998     Mezi vydavatele karet patřilo 7 aktivních bank a počet vydaných karet dosáhl počtu
1 693 500 karet.

 

Banka

Počet karet

Česká spořitelna

1 200 000

Komerční banka

300 000

IPB

130 000

ČSOB

30 000

Agrobanka

20 000

Živnostenská banka

7 500

Union banka

6 000

 

2000     vydání první VISA PLATINUM karty v ČR (Živnostenská banka)

2003     SBK má 18 řádných bankovních členů a 9 nebankovních pozorovatelů.

2007     SBK sdružuje 18 bank a 10 dalších společností přispívající k rozvoji plateb kartami, se statutem členů pozorovatelů.

 

 

A.          Vydávání karet v ČR

 

Na trh bankovních karet vstoupilo celkem 14 bank (2006), v roce 2007 přibyla polská BRE Bank S.A., org. složka. Kromě toho se vydáváním karet zabývá řada nebankovních subjektů, které vydávají karty úvěrové.

 

 

Název banky

Splacený Kapitál

Komerční banka, a.s.

19 004 926 000

Česká spořitelna, a.s.

15 200 000 000

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

5 124 716 000

Československá obchodní banka, a.s

5 105 000 000

Citibank a.s.

2 925 000 000

Hypoteční banka, a.s.

2 634 738 500

Raiffeisenbank a. s.

2 500 000 000

BAWAG Bank CZ a.s.

1 708 700 000

J&T BANKA, a.s.

1 513 701 000

Českomoravská stavební spořitelna, a.s

1 500 000 000

eBanka, a.s.

1 184 500 000

Volksbank CZ, a.s.

1 144 700 000

GE Money Bank, a.s.

510 000 000

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s

2 131 550 000

Česká exportní banka, a.s., zkráceně ČEB, a.s.

1 850 000 000

PPF banka a.s.

769 004 327

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

750 000 000

Wüstenrot - stavební spořitelna a.s.

660 000 000

Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

650 000 000

HYPO stavební spořitelna a.s.

500 000 000

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.

500 000 000

IC Banka, a.s.

500 000 000

BRE Bank (obch. jméno: mBANK)

N/A (org. složka)

 

Mezi nebankovní subjekty počítáme společnosti Diners Club a American Express, které vydávají charge karty pod svými vlastními známkami a zajišťují autorizaci a zúčtování plateb. Kreditní karty vydávají také další úvěrové společnosti; viz tabulku.

 

Název úvěrové společnosti

Splacený Kapitál

American Express, s.r.o

100 000

Diners Club, s.r.o.

 25 000 000

Home Credit a.s. (Home Credit B.V., Nizozemsko)

300 000 000

Cetelem (Cetelem CA, Francie)

180 000 000

CCS Česká společnost pro platební karty a.s.

(Fenika - FleetCor Luxembourg Holding)

52 920 000

GE Money Multiservis (GE Capital Int. Holdings Corp., USA)

20 000 000

 

 

 

Nárůst obliby karet v Česku dokládá graf růstu počtu karet za posledních 7 let (2001 - 2007). současně začaly být vydávány karty domácí i mezinárodní, a debetní i charge karty. Od r. 1998 banky začaly vydávat také karty kreditní, generující vyšší výnosy než karty debetní, jejichž přínos byl ve snížení bankovních nákladů a zvýšení komfortu klientů při získávání hotovosti. Karty byly z počátku vydávány na technologii magnetického proužku a od r. 1999 i jako karty čipové (původní IPB banka vydala jak první domácí čipovou MAX kartu, tak první mezinárodní čipovou kartu v asociaci MasterCard jako kartu Maestro). A nejen to, postupně se z prostředku na výběr hotovosti stává účinný prostředek bezhotovostního placení. Rychlost rozvoje a různé aspekty karet v Česku přibližují následující tabulky a grafy, uvádějící souhrnné informace za všechny vydavatele bankovních karet.

 

Vývoj počtu vydaných platebních karet v ČR 2001 – 2007

 

Vydané karty

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Karty celkem

4 658 902

5 296 067

6 373 591

6 867 733

7 390 357

7 865 453

8 623 124

Debetní

4 504 285

5 194 057

5 829 857

5 873 728

6 418 446

6 602 775

6 974 147

Kreditní

48 520

97 629

203 274

372 933

614 542

885 266

1 212 401

Charge

2 097

4 025

335 269

327 115

357 369

377 412

436 576

 

Přepočítaný roční přírůstek karet CAGR (viz CardMag č. 3/2005) za uvedené roky odpovídá hodnotě 10,8 %. Zejména v grafu " Vývoj počtu vydaných karet v ČR 2001 - 2007" je patrný stálý nárůst obyvatel, kteří podlehli kouzlu plastové barevné karty, přičemž počet karet během 7 let se zvýšil o 85 % (v roce 2006 to bylo 80 %). Důvod silného růstu je dán také tím, že počet bank, které vydávají karty, se také zvýšil (z 13 v roce 2000 na 19 v roce 2007) a současně se všechny velké banky staly duálními, tj. vydávají karty pod značkami asociací VISA i MasterCard. Rok 2003 byl zlomovým rokem ve vydávání charge a kreditních karet, kdy se silně vzrostl počet charge karet, ale hned od následujícího roku 2004 začal počet kreditních karet převyšovat počet charge karet.  

 

Struktura vydávaných karet.

 

Statistika vydávaných karty dokládá převahu karet určených výhradně pro elektronické prostředí (platební terminály a bankomaty), tj. VISA Electron (52,7 %) a Maestro (16,7 %), kterých bylo vydáno 70 % (pokles z 73 % v r. 2006), zatímco embosované bankovní karty VISA a Mastercard si společně polepšily podíl na 24,8 %(21 % v r. 2006).  Podíl debetních karet 81 % (pokles z 84 % v 2006) převažuje nad kartami kreditními a charge 14 % a 5 % (v r. 2006: 11 % a 5 %) tak, jak je to v Evropě běžné (tedy kromě UK, Francie, Řecka a Irska). Nutno konstatovat, že podíl kreditních karet se stále zvyšuje na úkor karet debetních (meziročně o 3 %), podíl charge karet se neměmní (5 %). Podrobněji viz graf "Vydávané karty celkem"

 

 

 

Počet karet na jednoho obyvatele

 

Parametr, umožňující srovnávat rozvinutost kartového trhu a oblibu karet u spotřebitelů, je počet platebních karet na obyvatele, příp. na obyvatele ve věkové kategorii 15 - 64 let. Tabulka "Počet karet na obyvatele" dokumentuje v obou kategoriích vzrůst počet karet o 75 % na obyvatele za posledních 6 let v obou kategoriích; současně udává relaci k nejrozvinutějšímu trhu v Evropě.

 

Počet karet na obyvatele

 

ČR

UK

 

2000

2007

2005

počet karet na obyvatele

0,43

0,84

2,36

počet karet na obyvatele ve věku 15 - 64 let

0,60

1,18

3,5

 

Uvedený trend v počtu karet i srovnání v počtu karet na obyvatele dokumentuje v podstatě nasycení trhu klasickými debetními a charge kartami a obracení pozornosti na stále rostoucí zájem vydavatelů i jejich zákazníků o karty kreditní. Počtem karet na obyvatele Česko patří mezi přední země střední a východní Evropy.

 

Pokud se má ČR přiblížit rozvinutým kartovým státům musí se vydavatelé více zaměřit na karty s čipy, nabízející pro klienty příslib vyšší bezpečnosti plateb a dalších přidaných služeb, a také více na kreditní karty, spojující výhody bezhotovostního placení s řízením rodinných finančních toků využíváním snadno dostupného úvěru. Druhého rozvojového prvku lze dosáhnout vydáváním karet ve spolupráci s dalšími partnery jako co-brandované, partnerské karty nesoucí logo vydavatele i partnerské organizace, příp. affinity karty s neziskovými organizacemi. Příkladem partnerských karet mohou být následující produkty na českém trhu (některé banky údaje nezpřístupnily):  

 

Vydavatel

Partner

Asociace

Citibank

ČSA

Mastercard

Eurotel

Mastercard

Shell

Mastercard

ČSOB

Club Metro

VISA

Českomoravská stavební spořitelna

Mastercard

Diners Club

Diners Club

FIO

Maestro

Hypoteční banka

Mastercard

UEFA-EURO2008

Mastercard

BAWAG

CCS

MasterCard

Česká spořitelna

 

Karlova Universita Praha

Mastercard

Maestro

Diners Club

ČSA

Diners Club

ČSOB

Golf

KB

Mercury

Volksbank

Oberbank

Komeční banka

Benzina

VISA

GE Money Bank

ING

Mastercard

Makro

Electroworld

Avon

Raiffeisen Bank

National Geographic

Mastercard

UniCredit Bank

AXA

VISA

Renome (Baťa, Blažek, Klenoty Aurum, FOKUS optik, Reserved)

HYPO stavební spořitelna

SCHLECKER

Generali

ČSA

Škoda Auto

Volksbank

Holiday Card

VISA, Maestro

 

 

B.           Využívání karet v ČR

 

Během času se "karta" stala obvyklým platebním prostředkem, nejprve k výběru hotovosti v bankomatech, v současné době slouží nejen ke koupi luxusního zboží, ale je běžně přijímána i v obchodních řetězcích.

 

B1. Bankomaty

 

Bankomaty patří neodmyslitelně k platebním kartám, první karty umožňovaly pouze výběr uložených peněz na účtech. Po prvních bankomatech České spořitelny také ostatní instituce zaváděly svoje sítě bankomatů. V současné době jsou bankomaty obhospodařovány několika provozovateli, kterými jsou buď velcí vydavatelé karet nebo nezávislí poskytovatelé specializovaných služeb (provozující bankomaty pro jednotlivé banky) či specializované společnosti.

 

Provozovatelé bankomatů (2006)

Společnost

Založena

Počet bankomatů

Česká spořitelna

1825

1081

Global Payments Europe

(dř. MUZO, zal.1990)

2004

> 2000

Euronet Worldwide

1997

140

Pharro

2004

35

 

 

Vývoj celkového počtu bankomatů

ATM

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Počet bankomatů

1 909

2 350

2 669

2 850

2 892

3096

3599

Počet trn (mil.)

96,291

108,249

116,825

126,816

133,508

146,005

152, 098

Objem trn (mil. Kč)

233 991

292 493

352 253

401 818

447 277

510 310

554 990

 

Jedním z ukazatelů vyspělosti infrastruktury bankomatů je počet bankomatů na milión obyvatel; v roce 2007 bylo dosaženo počtu 360 bankomatů/mil. obyv.

 

Růst počtu bankomatů v uplynulých 6 letech mírně převyšuje tempo nárůstu počtu karet (85 %) nárůstem o 88 % (CAGR = 11,1 %).

 

 

Objem výběru hotovosti z bankomatů se vyvíjel mnohem prudčeji, než nárůst počtu transakcí, tedy rostla průměrná částka výběru: z 2 105 Kč (v roce 2000) na 3 500 Kč. Na nárůst mělo bezpochyby vliv zavedení vyšších poplatků za výběr hotovosti v bankomatu provozovaným jiným provozovatelem než vydávající bankou.

 

 

B2. Obchodní místa, z toho POS terminály

 

Uzavíráním smluv s obchodníky se zabývá 5 bank, pořadí odpovídá objemu zpracovaných transakcí: Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB, HVB Bank a eBanka. Počet obchodních míst plynule narůstal, se stále se zvyšujícím podílem elektronických platebních terminálů (až na 79 %), které umožňují rychlejší průběh transakce. V posledním roce počet terminálů poklesl vzhledem uplatňujícím se vlivům konsolidace obchodních míst (tj. zanikání nebo sdružování obchodníků), zrušení přijímání karet u rizikových obchodníků a vyřazení nefunkčních obchodních míst.

 

Obchodníci

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Provozoven celkem

38 956

40 224

48 723

51 393

54 667

53 265

54 340

Provozoven s POS terminály

18 998

25 439

31 678

37 394

42 909

41 875

45 539

 

 

 

Růstu počtu míst, kde lze kartou zaplatit, odpovídá i nárůst počtu a objemu plateb.

 

Obchodníci

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Počet plateb (mil.)

21,886

35,815

67,652

83,493

120,342

132,082

159,110

Objem plateb (mil. Kč)

32 896

42 484

77 588

91 727

142 735

157 066

190 019

 

 

 

Vývoj výše průměrné platby klesal z 1 877 Kč (2000) na 1 194 Kč (2006: 1 205 Kč), což odpovídá ochotě držitelů karet používat karty i pro běžné, neexklusivní nákupy.

 

Porovnání poměru bezhotovostních plateb k výběrům hotovosti

 

Podíl počtu bezhotovostních plateb na všech transakcí se zvyšoval z 12 % (2000) na 51 %; poprvé počet plateb převýšil počet výběrů v hotovosti.

Podíl objemu plateb však narostl z 11 % (2000) na pouze 26 %, neboť podíl objemu výbírané hotovosti rostl rychleji.

Při přepočtu počtu transakcí za rok na jednu kartu docházíme poprvé k žádoucímu poměru - počet výběrů hotovosti je nižší než počet plateb kartou (17,6 : 18,4) (v r. 2006 byl poměr 14 : 12).

 

Poprvé byly sledovány platby uskutečněné u internetových obchodníků v rámci tzv. v e-commerce. Jejich počet 653 743 představuje 0,41 % všech plateb, objemem jde o 1 % podíl; podíl nevelký, ale představuje pro držitele karet zvýšení pohodlí realizováním plateb z domova.

 

Porovnání souhrnných charakteristik českého kartového trhu s trendem např. v UK a Francie podává tabulka.

 

 

ČR

%

UK (2005)

%

Francie (2005)

%

Počet bankovních karet

8 623 124

 

141,6 mil.

 

51.2 mil.

 

Počet plateb/kartu/rok

18,4

48,9

43,8

70

103,5

80

Počet výběrů hotov/kartu/rok

17,6

51,1

18,4

30

25,3

20

Počet transakcí

 

 

 

 

6,27 mld.

 

Počet plateb

159 110 446

48,9

6,2 mld.

70

4,98 mld.

80

Počet výběrů

152 097 961

51,1

2,6 mld.

30

1,29 mld.

20

Objem transakcí

 

 

 

 

325,4 mld.

 

Objem plateb (Kč)

190 019 145

25,5

€ 470 mld.

67

236,8 mld.

72,7

Objem výběrů (Kč)

554 989 857

74,5

€ 232 mld.

33

88,6 mld.

27,3

Průměrná platba (Kč)

1 194

 

75 € (2100 Kč)

 

47,60 € (1370 Kč)

 

Průměrný výběr (Kč)

3 500

 

90 € (2520 Kč)

 

68,50 € (1986 Kč)

 

 

 

PLATBY

ČR

UK (2005)

Francie (2005)

Počet obchod. míst

54 340

N/A

1 030 000

z toho POS terminálů

45 539

900 000

750 000 (73 %)

VÝBĚRY

 

 

 

Počet bankomatů

3 599

54 427

46 150

 

 

Způsob využívání karet

 

Způsob, jakým jsou používány bankovní karty VISA a MasterCard v ČR v porovnání se světovým trendem uvádí tabulka. Ukazuje se, že navzdory pozitivnímu růstu si spotřebitelé v Česku na platby kartami za nákupy zboží a služeb zvykají velmi pomalu a objem plateb je 3x menší než objem výběrů hotovosti.

 

 

objem bezhotovostních plateb

objem výběrů hotovosti

svět

65 %

35 %

Česko (2007)

25 %

75 %

 

Ke změně dosavadního trendu s převažujícími výběry hotovosti kartou (tj. v bankomatech, na přepážkách bank, šeky nebo elektronickou mezibankovní kartou) snad povede růst počtu kreditních karet, u kterých výběr hotovosti pro klienta ponese vyšší náklady (v úročení i poplatcích) než bezhotovostní platba. Podle průzkumů asociace MasterCard si však výhod či vůbec konceptu kreditní karty není vědomo na 70 % obyvatel.

 

Čipové karty a migrace na EMV karty

 

V oblasti zavádění čipové technologie stále roste podíl čipových a hybridních karet vůči kartám spoléhající jen na magnetický proužek, neboť nabízejí vyšší bezpečnost, zrychlují obsluhu u terminálů snížením počtu on-line autorizací a umožňují využívat širokou paletu přidaných služeb. Čipové karty se podle standardu, který umožňuje jejich komunikaci se zařízeními, označují také jako EMV karty (standard vytvořený konsorciem Eurocard-Mastercard-VISA).

Čipové karty se v ČR začaly zavádět od r. 1998. Oproti např. Francii, kde zaznamenaly silnou státní podporu, veškeré náklady na zavedení čipových karet nesou domácí banky.

 

1998 -   první čipová karta byla vydána bankou IPB

2006 -   V Česku byl koncem roku 2006 pro standard EMV migrováno významný počet karet a zařízení pro jejich akceptaci:

97,5 % bankomatů,

84,3 % POS terminálů a

44,2 % debetních a 32,6 % kreditních karet v oběhu.

2007 -   V Česku byl koncem roku 2007 pro standard EMV migrováno významný počet karet a zařízení pro jejich akceptaci:

5 811 912 čipových karet (67 %)

3 494 bankomatů (97 %),

42 186 POS terminálů (78 %) a

5 811 912 čipových karet (68 %), z toho 4 802 458 debetních (55 %) a 1 009 454 kreditních a charge karet (11 %).

 

 

Čipové karty také umožní rozvoj bezkontaktních plateb (podle standardu NFC - Near Field Communication), kdy je v kartě zabudovaná anténa pro radiovou komunikaci s platebním terminálem na krátkou vzdálenost. To umožňuje např. rychlou platbu za jízdné v turniketech metra, a další aplikace na sebe nenechají čekat.

 

Vedle bezkontaktních plateb se také začínají uplatňovat mobilní telefony pro vzdálené platby, s aplikací uloženou v "bezpečné oblasti" SIM karty, a vytváří se tak přímá konkurence platebním kartám tak, jak je od 60. let známe.  

 

Bezpečnost karet

 

Není takového platebního prostředku, aby k němu neexistovaly padělky a nedělaly se s ním podvody. Naštěstí situace v České republice byla vždy díky infrastruktuře, pomalu a ohleduplněji se rozvíjejícího trhu a mezibankovní spolupráci lepší než v jiných zemích. Již v r. 1992 se podařilo prosadit do trestního zákona ustanovení o trestnosti padělání platebních karet, jejich neoprávněného držení a podvodů s nimi.

 

V rámci SBK byl na podzim roku 1997 založen roce Bezpečnostní výbor SBK, který sdružuje pracovníky bank a dalších institucí a organizací, zabývajících se řešením podvodných transakcí. Jejich spolupráce s orgány činnými v trestním řízení v boji proti organizovaným nájezdům podvodníků nese užitek ve snižování ztrát z podvodů. Snižování je patrné v tabulce "Podezřelé transakce - procentní body a basis points", kde údaje odpovídají tzv. "napadení kriminální činností". Procentní body vyjadřují poměr celkového objemu podvodných případů, nahlášených vydavatelskými bankami, k celkovému objemu obratů uskutečněných v akceptační infrastruktuře u obchodníků a v síti bankomatů na území ČR kartami MasterCard a VISA. Výši skutečných finančních ztrát vzniklým bankám nebo obchodníkům v ČR se zmíněnou a včasnou spoluprací daří v mnoha případech významně snížit.

 

Podezřelé transakce - procentní body a basis points (BP)

Rok

 

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

(1. pol.)

ČR - %

0,073

0,057

0,064

0,040

0,013

0,027

0,023

ČR - BP

7,3

5,7

6,4

4

1,3

2,7

2,3

Evropa - BP

 

 

 

 

 

8,6

8,4

 

Uvedené údaje za Česko můžeme srovnat s USA: podvody u PINových transakcí (tj. autentikované pomocí PINu místo vlastnoručního podpisu) dosahují 1,0 basis point (0,010 %) a u transakcí s podpisem až 6,0 basis points (0,060 %).

Závěr

Výše uvedený popis světa karet v Česku se zabýval bankovními kartami, v počtech a objemech transakcí byly navíc zahrnuty i karty Diners Club a American Express. Vzhledem ke kartám vydávaných úvěrovými společnostmi (které statistické údaje často nezveřejňují) lze odhanout, že celkový počet vydaných karet se blíží téměř k 10 mil. karet. Další rozvoj platebních karet bude spočívat v masovém rozšíření čipových karet a zavedením dodatkových služeb na čipu. Za dveřmi čekají předplacené karty pro spotřebitele, pro které není samozřejmostí běžný účet v bance. Počty transakcí kartami se dále zvýší zavedením karet využívající novou technologii bezkontatní komunikace s platebními terminály. Pro zvýšení atraktivity plastových karet v peněžence a nalákání mladších lidí mohou být také využity technologie individuálních návrhů designu potisku karet.

České banky se aktivně podílejí na rozvoji platebního styku a platebních karet v Evropské unii v rámci projektu Single Euro Payments Area (SEPA) prostřednictvím členství v České bankovní asociaci (ČBA) a Sdružení pro bankovní karty (SBK). ČBA je členem European Banking Association a je zastoupena v European Payments Council a jejích pracovních skupinách zaměřených na přípravu a implementaci platebních produktů SEPA, tj. Credit Transfer, Direct Debit, Cards a Cash. Díky spolupráci mezi ČBA, SBK, ČNB a MF ČR je české prostředí v pokročilém stupni přípravy na implementaci těchto produktů.

cm | ft research | aktualizace 2008/07