PROFIL ZEMĚ - Česká republika Česká republika svou rozlohou 78 866 km2 a počtem
obyvatelstva 10,235 mil. patří k malým státům, s hustotou obyv. 130 obyv/km2
(srv. s UK - 250, Francie - 111 obyv/km2);
přirozený přírůstek na 1000 obyvatel je však záporný: činí -0,6
obyvatele. Nejníže položeným místem je odtok
řeky Labe ( Pracovní síla čítá 5,31 miliónů (52 % obyv., 2006), podíl obyv.
ve věku 15-64 let je 71,2 % z celkového počtu obyvatel. V zemědělství pracuje 4,1%,
v průmyslu 37,6% a ve službách 58,3% obyvatelstva (2003). Počet imigrantů ročně
dosahuje 10 000. Růst v posledních letech byl podporován exportem do EU (hl.
Německo) a výnosností zahraničních a domácích investic. Domácí poptávka hraje
významnou roli a je tažena snižujícími se úroky a zvyšující se dostupností
kreditních karet a hypoték. Vstup do EU dává podnět ke strukturálním reformám,
které problémy na vládní úrovni stále odsouvají. Rozpočtový dluh je okolo 4%. Nezaměstnanost
činí 7,7 % a inflace 2,5 % (12/2006). Dluh veřejných financí dosáhl na hranici
30% HDP (2006 odhad). Exportní partneři: Německo 33,5%, Slovensko 8,7%, Rakousko
5,5%, Polsko 5,5%, Francie 5,3%, Spojené Království 4,6%, Itálie 4,3%. Partneři
v dovozu: Německo 30%, Rusko 5,7%, Slovensko 5,4%, Čína 5,1%, Polsko 5%, Itálie
4,8%, Francie 4,5%, Nizozemsko 4% (2005). Z hlediska platebních karet je důležitý rozvoj komunikační
infrastruktury: počet pevných telefonních linek dosáhl: 3 217 300 (2005), počet mobilních čísel: 11 776
000 (2005). Telefonní systém byl privatizován poměrně pozdě (2005), ale probíhá
modernizace sítě a zkvalitňování služeb; zejména v dynamickém nárůstu mobilních
telefonů. 86 % ústředen je nyní digitálních, k dosavadnímu dvojlinkovému
rozvodu byla přidána aplikace ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) pro
využití internetu a dalších digitálních signálů; roste počet dálkových
optických kabelů a mikrovlnných radiových spojení. Státní svátek vzniku republiky, stále méně uznávaný stále
rostoucí částí obyvatelstva, připadá na 28. října. V tabulce srovnání ekonomik porovnávám s naposledy rozebíraným
státem Spojené Království a se Slovenskem.
Historie
Po informacích o kartách v zahraničí obrátíme
pozornost na oblast karet v České republice. Podrobnou historii o rozvoji karet
v ČR lze nalézt v článcích o Historii SBK, nicméně připomeneme několik
památných dat. 1988 první plastová karta v České socialistické
federativní republice - Živnostenská banka, n.p. vydává dispoziční kartu k Tuzexovým
účtům, vedených v "bonech" 1989 Česká státní spořitelna a Slovenská štátná
sporitelna vydávají spořitelní kartu k výběru z bankomatu 1989 první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line
bankomatech vydává Česká státní spořitelna v Praze 1990 první mezinárodní kartu v České republice
pod známkou VISA vydává Živnostenská banka, n.p. 1991 první
mezinárodní kartu v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard vydává Komerční banka 1991 6.2. ustaveno Mezibankovní sdružení pro
platební karty, předchůdce Sdružení pro bankovní karty, které přispělo k
překonání přílišné soupeřivosti mezi bankami na poli karet, přinejmenším zahájením
spolupráce na boji proti zneužívání karet a vytvořením. pracovních skupin se
specializovaným oddělením police. Zakládající banky bylo 7: Agrobanka,
Investiční banka, I.S.C. Muzo, Komerční banka, Poštovní banka, Tatra banka, a
Všeobecná úverova banka) 1991 založení společnosti American Express, s.
r.o., (28.února), zastoupení Diners Club Austria 1991 první VISA Business karty vydané ve střední
Evropě Živnostenskou bankou 1992 zaváděny první bankomaty napojené na
mezinárodní síť Eurocard/MasterCard (19.2.1992) a VISA/Plus 1992 první autorizační terminál (Živnostenská
banka) k prevenci podvodů 1992 2. pol.: Česká státní spořitelna otevřela
síť 7 ks bankomatů 1992 léto: změna názvu MSPK na Sdružení pro
bankovní karty (SBK) 1993 první platební terminály (Komerční banka) 1994 Česká spořitelna vstupuje do SBK; ČSOB a
Komerční banka vstupují do Asociace VISA a stávají se prvními "duálními"
bankami 1995 první VISA GOLD karta v ČR vydaná
Živnostenskou bankou, a.s. 1998 červenec: karty Maestro - Česká spořitelna
zapojila své bankomaty do sítě Europay/MasterCard a začala vydávat katy Maestro
a privátní karty Variant začala vyměňovat za domácí karty Eurocard/MasterCard 1998 založení společnosti Diners Club Czech,
s.r.o., (26.října) 1998 Mezi vydavatele karet patřilo 7 aktivních
bank a počet vydaných karet dosáhl počtu
2000 vydání první VISA PLATINUM karty v ČR
(Živnostenská banka) 2003 SBK má 18 řádných bankovních členů a 9
nebankovních pozorovatelů. 2007 SBK sdružuje 18 bank a 10 dalších
společností přispívající k rozvoji plateb kartami, se statutem členů
pozorovatelů.
A.
Vydávání
karet v ČR Na trh bankovních karet vstoupilo
celkem 14 bank (2006), v roce 2007 přibyla polská BRE Bank S.A., org. složka.
Kromě toho se vydáváním karet zabývá řada nebankovních subjektů, které vydávají
karty úvěrové.
Mezi
nebankovní subjekty počítáme společnosti Diners Club a American Express, které
vydávají charge karty pod svými vlastními známkami a zajišťují autorizaci a
zúčtování plateb. Kreditní karty vydávají také další úvěrové společnosti; viz
tabulku.
Nárůst
obliby karet v Česku dokládá graf růstu počtu karet za posledních 7 let (2001 -
2007). současně začaly být vydávány karty domácí i mezinárodní, a debetní i
charge karty. Od r. 1998 banky začaly vydávat také karty kreditní, generující
vyšší výnosy než karty debetní, jejichž přínos byl ve snížení bankovních
nákladů a zvýšení komfortu klientů při získávání hotovosti. Karty byly z
počátku vydávány na technologii magnetického proužku a od r. 1999 i jako karty
čipové (původní IPB banka vydala jak první domácí čipovou MAX kartu, tak první
mezinárodní čipovou kartu v asociaci MasterCard jako kartu Maestro). A nejen
to, postupně se z prostředku na výběr hotovosti stává účinný prostředek bezhotovostního
placení. Rychlost rozvoje a různé aspekty karet v Česku přibližují následující
tabulky a grafy, uvádějící souhrnné informace za všechny vydavatele bankovních
karet. Vývoj
počtu vydaných platebních karet v ČR 2001 – 2007
Přepočítaný
roční přírůstek karet CAGR (viz CardMag č. 3/2005) za uvedené roky odpovídá hodnotě
10,8 %. Zejména v grafu " Vývoj počtu vydaných karet v ČR 2001 - 2007"
je patrný stálý nárůst obyvatel, kteří podlehli kouzlu plastové barevné karty,
přičemž počet karet během 7 let se zvýšil o 85 % (v roce 2006 to bylo 80 %). Důvod
silného růstu je dán také tím, že počet bank, které vydávají karty, se také
zvýšil (z 13 v roce 2000 na 19 v roce 2007) a současně se všechny velké banky
staly duálními, tj. vydávají karty pod značkami asociací VISA i MasterCard. Rok
2003 byl zlomovým rokem ve vydávání charge a kreditních karet, kdy se silně vzrostl
počet charge karet, ale hned od následujícího roku 2004 začal počet kreditních
karet převyšovat počet charge karet. Struktura vydávaných karet. Statistika
vydávaných karty dokládá převahu karet určených výhradně pro elektronické
prostředí (platební terminály a bankomaty), tj. VISA Electron (52,7 %) a
Maestro (16,7 %), kterých bylo vydáno 70 % (pokles z 73 % v r. 2006),
zatímco embosované bankovní karty VISA a Mastercard si společně polepšily podíl
na 24,8 %(21 % v r. 2006). Podíl
debetních karet 81 % (pokles z 84 % v 2006) převažuje nad kartami
kreditními a charge 14 % a 5 % (v r. 2006: 11 % a 5 %) tak, jak je to v
Evropě běžné (tedy kromě UK, Francie, Řecka a Irska). Nutno konstatovat, že podíl
kreditních karet se stále zvyšuje na úkor karet debetních (meziročně o 3 %),
podíl charge karet se neměmní (5 %). Podrobněji viz graf "Vydávané karty
celkem" Počet
karet na jednoho obyvatele Parametr,
umožňující srovnávat rozvinutost kartového trhu a oblibu karet u spotřebitelů,
je počet platebních karet na obyvatele, příp. na obyvatele ve věkové kategorii
15 - 64 let. Tabulka "Počet karet na obyvatele" dokumentuje v obou
kategoriích vzrůst počet karet o 75 % na obyvatele za posledních 6 let
v obou kategoriích; současně udává relaci k nejrozvinutějšímu trhu v
Evropě. Počet karet na obyvatele
Uvedený
trend v počtu karet i srovnání v počtu karet na obyvatele dokumentuje v
podstatě nasycení trhu klasickými debetními a charge kartami a obracení
pozornosti na stále rostoucí zájem vydavatelů i jejich zákazníků o karty
kreditní. Počtem karet na obyvatele Česko patří mezi přední země střední a
východní Evropy. Pokud se
má ČR přiblížit rozvinutým kartovým státům musí se vydavatelé více zaměřit na
karty s čipy, nabízející pro klienty příslib vyšší bezpečnosti plateb a dalších
přidaných služeb, a také více na kreditní karty, spojující výhody bezhotovostního
placení s řízením rodinných finančních toků využíváním snadno dostupného úvěru.
Druhého rozvojového prvku lze dosáhnout vydáváním karet ve spolupráci s dalšími
partnery jako co-brandované, partnerské karty nesoucí logo vydavatele i
partnerské organizace, příp. affinity karty s neziskovými organizacemi.
Příkladem partnerských karet mohou být následující produkty na českém trhu
(některé banky údaje nezpřístupnily):
B.
Využívání
karet v ČR Během času
se "karta" stala obvyklým platebním prostředkem, nejprve k výběru
hotovosti v bankomatech, v současné době slouží nejen ke koupi luxusního zboží,
ale je běžně přijímána i v obchodních řetězcích. B1.
Bankomaty Bankomaty
patří neodmyslitelně k platebním kartám, první karty umožňovaly pouze výběr
uložených peněz na účtech. Po prvních bankomatech České spořitelny také ostatní
instituce zaváděly svoje sítě bankomatů. V současné době jsou bankomaty
obhospodařovány několika provozovateli, kterými jsou buď velcí vydavatelé karet
nebo nezávislí poskytovatelé specializovaných služeb (provozující bankomaty pro
jednotlivé banky) či specializované společnosti. Provozovatelé
bankomatů (2006)
Vývoj celkového počtu bankomatů
Jedním z ukazatelů vyspělosti infrastruktury bankomatů
je počet bankomatů na milión obyvatel; v roce 2007 bylo dosaženo počtu 360
bankomatů/mil. obyv. Růst počtu bankomatů v uplynulých 6 letech mírně převyšuje tempo
nárůstu počtu karet (85 %) nárůstem o 88 % (CAGR = 11,1 %). Objem výběru hotovosti z bankomatů se vyvíjel mnohem
prudčeji, než nárůst počtu transakcí, tedy rostla průměrná částka výběru: z 2
105 Kč (v roce 2000) na 3 500 Kč. Na nárůst mělo bezpochyby vliv zavedení
vyšších poplatků za výběr hotovosti v bankomatu provozovaným jiným provozovatelem
než vydávající bankou. B2.
Obchodní místa, z toho POS terminály Uzavíráním
smluv s obchodníky se zabývá 5 bank, pořadí odpovídá objemu zpracovaných
transakcí: Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB, HVB Bank a eBanka. Počet
obchodních míst plynule narůstal, se stále se zvyšujícím podílem elektronických
platebních terminálů (až na 79 %), které umožňují rychlejší průběh transakce. V
posledním roce počet terminálů poklesl vzhledem uplatňujícím se vlivům
konsolidace obchodních míst (tj. zanikání nebo sdružování obchodníků), zrušení
přijímání karet u rizikových obchodníků a vyřazení nefunkčních obchodních míst.
Růstu
počtu míst, kde lze kartou zaplatit, odpovídá i nárůst počtu a objemu plateb.
Vývoj výše
průměrné platby klesal z 1 877 Kč (2000) na 1 194 Kč (2006: 1 205 Kč), což
odpovídá ochotě držitelů karet používat karty i pro běžné, neexklusivní nákupy. Porovnání
poměru bezhotovostních plateb k výběrům hotovosti Podíl počtu bezhotovostních plateb
na všech transakcí se zvyšoval z 12 % (2000) na 51 %; poprvé počet plateb
převýšil počet výběrů v hotovosti. Podíl objemu plateb však narostl z
11 % (2000) na pouze 26 %, neboť podíl objemu výbírané hotovosti rostl rychleji. Při přepočtu počtu transakcí za rok
na jednu kartu docházíme poprvé k žádoucímu poměru - počet výběrů
hotovosti je nižší než počet plateb kartou (17,6 : 18,4) (v r. 2006 byl poměr
14 : 12). Poprvé
byly sledovány platby uskutečněné u internetových obchodníků v rámci tzv.
v e-commerce. Jejich počet 653 743 představuje 0,41 % všech plateb,
objemem jde o 1 % podíl; podíl nevelký, ale představuje pro držitele karet
zvýšení pohodlí realizováním plateb z domova. Porovnání
souhrnných charakteristik českého kartového trhu s trendem např. v UK a Francie
podává tabulka.
Způsob využívání karet Způsob, jakým jsou používány bankovní karty VISA a
MasterCard v ČR v porovnání se světovým trendem uvádí tabulka. Ukazuje se, že navzdory
pozitivnímu růstu si spotřebitelé v Česku na platby kartami za nákupy zboží a
služeb zvykají velmi pomalu a objem plateb je 3x menší než objem výběrů
hotovosti.
Ke změně dosavadního trendu s převažujícími výběry hotovosti
kartou (tj. v bankomatech, na přepážkách bank, šeky nebo elektronickou
mezibankovní kartou) snad povede růst počtu kreditních karet, u kterých výběr
hotovosti pro klienta ponese vyšší náklady (v úročení i poplatcích) než bezhotovostní
platba. Podle průzkumů asociace MasterCard si však výhod či vůbec konceptu
kreditní karty není vědomo na 70 % obyvatel. Čipové karty a migrace na EMV karty V oblasti zavádění čipové
technologie stále roste podíl čipových a hybridních karet vůči kartám
spoléhající jen na magnetický proužek, neboť nabízejí vyšší bezpečnost,
zrychlují obsluhu u terminálů snížením počtu on-line autorizací a umožňují
využívat širokou paletu přidaných služeb. Čipové karty se podle standardu,
který umožňuje jejich komunikaci se zařízeními, označují také jako EMV karty
(standard vytvořený konsorciem Eurocard-Mastercard-VISA). Čipové
karty se v ČR začaly zavádět od r. 1998. Oproti např. Francii, kde zaznamenaly
silnou státní podporu, veškeré náklady na zavedení čipových karet nesou domácí banky.
1998 - první čipová karta byla vydána bankou IPB 2006 - V Česku byl koncem roku 2006 pro standard EMV
migrováno významný počet karet a zařízení pro jejich akceptaci: 97,5 % bankomatů, 84,3 % POS terminálů a 44,2 % debetních a 32,6 % kreditních
karet v oběhu. 2007 - V Česku byl koncem roku 2007 pro standard EMV
migrováno významný počet karet a zařízení pro jejich akceptaci: 5 811 912
čipových karet (67 %) 3 494 bankomatů
(97 %), 42 186 POS
terminálů (78 %) a 5 811 912 čipových karet
(68 %), z toho 4 802 458 debetních (55 %) a 1 009 454 kreditních
a charge karet (11 %). Čipové karty také umožní rozvoj bezkontaktních
plateb (podle standardu NFC - Near Field Communication), kdy je v kartě
zabudovaná anténa pro radiovou komunikaci s platebním terminálem na krátkou
vzdálenost. To umožňuje např. rychlou platbu za jízdné v turniketech metra, a
další aplikace na sebe nenechají čekat. Vedle bezkontaktních plateb se také začínají
uplatňovat mobilní telefony pro vzdálené platby, s aplikací uloženou v
"bezpečné oblasti" SIM karty, a vytváří se tak přímá konkurence
platebním kartám tak, jak je od 60. let známe. Bezpečnost karet Není takového platebního prostředku, aby k němu
neexistovaly padělky a nedělaly se s ním podvody. Naštěstí situace v České
republice byla vždy díky infrastruktuře, pomalu a ohleduplněji se rozvíjejícího
trhu a mezibankovní spolupráci lepší než v jiných zemích. Již v r. 1992 se
podařilo prosadit do trestního zákona ustanovení o trestnosti padělání
platebních karet, jejich neoprávněného držení a podvodů s nimi. V rámci SBK byl na podzim roku 1997 založen roce
Bezpečnostní výbor SBK, který sdružuje pracovníky bank a dalších institucí a
organizací, zabývajících se řešením podvodných transakcí. Jejich spolupráce s
orgány činnými v trestním řízení v boji proti organizovaným nájezdům
podvodníků nese užitek ve snižování ztrát z podvodů. Snižování je patrné v
tabulce "Podezřelé transakce - procentní body a basis points",
kde údaje odpovídají tzv. "napadení kriminální činností". Procentní
body vyjadřují poměr celkového objemu podvodných případů, nahlášených
vydavatelskými bankami, k celkovému objemu obratů uskutečněných v
akceptační infrastruktuře u obchodníků a v síti bankomatů na území ČR
kartami MasterCard a VISA. Výši skutečných finančních ztrát vzniklým bankám
nebo obchodníkům v ČR se zmíněnou a včasnou spoluprací daří v mnoha případech
významně snížit. Podezřelé
transakce - procentní body a basis points (BP)
Uvedené údaje za Česko můžeme
srovnat s USA: podvody u PINových transakcí (tj. autentikované pomocí PINu
místo vlastnoručního podpisu) dosahují 1,0 basis point (0,010 %) a u transakcí
s podpisem až 6,0 basis points (0,060 %). Závěr Výše uvedený popis světa karet v
Česku se zabýval bankovními kartami, v počtech a objemech transakcí byly navíc
zahrnuty i karty Diners Club a American Express. Vzhledem ke kartám vydávaných
úvěrovými společnostmi (které statistické údaje často nezveřejňují) lze
odhanout, že celkový počet vydaných karet se blíží téměř k 10 mil. karet. Další
rozvoj platebních karet bude spočívat v masovém rozšíření čipových karet a
zavedením dodatkových služeb na čipu. Za dveřmi čekají předplacené karty pro
spotřebitele, pro které není samozřejmostí běžný účet v bance. Počty transakcí
kartami se dále zvýší zavedením karet využívající novou technologii bezkontatní
komunikace s platebními terminály. Pro zvýšení atraktivity plastových karet v
peněžence a nalákání mladších lidí mohou být také využity technologie
individuálních návrhů designu potisku karet. České banky se aktivně podílejí na rozvoji
platebního styku a platebních karet v Evropské unii v rámci projektu
Single Euro Payments Area (SEPA) prostřednictvím členství v České bankovní
asociaci (ČBA) a Sdružení pro bankovní karty (SBK). ČBA je členem European
Banking Association a je zastoupena v European Payments Council a jejích
pracovních skupinách zaměřených na přípravu a implementaci platebních produktů
SEPA, tj. Credit Transfer, Direct Debit, Cards a Cash. Díky spolupráci mezi
ČBA, SBK, ČNB a MF ČR je české prostředí v pokročilém stupni přípravy na
implementaci těchto produktů. cm | ft research | aktualizace 2008/07
|